Syringomyelie

Rozpínáním takovýchto dutin dochází k ovlivnění okolních nervových drah míchy. První klinické projevy onemocnění jsou obvykle pozorovány mezi 5. měsícem až 3. rokem věku, nezáleží na pohlaví ani barvě srsti. Přičemž riziko objevení se klinických příznaků kumuluje ve věku 6 až 7 roků. Objevuje se bolestivost krku, projevující se zejména škrábáním v oblasti ramen, uší, krku a hrudní kosti, často pouze na jedné straně. Tento záchvatovitý typ bolesti se objeví při pohybu, rozrušení nebo také při pouhém zatahání za obojek. Bolestivost se může objevit také při manipulaci s postiženou oblastí, vyskytuje se citlivost v oblasti uší. Psi se syringomyelií mohou mít i další neurologické příznaky jako skoliózu (stočení krční a hrudní páteře do boku), slabost a atrofii (úbytek) svalstva hrudních končetin, ataxii (nekoordinovanost) pánevních končetin. Vzhledem k různorodosti klinických příznaků je onemocnění často zaměňováno s jinými onemocněními (uši a kůže). Existují takzvaní skrytí nosiči. Tito jedinci jsou bez klinických příznaků, nicméně na míše lze pozorovat podobné změny, jako u klinicky postižených jedinců. Není známa příčina tohoto jevu ani korelace mezi velikostí dutin a klinickými projevy. Jedinou metodou diagnostiky onemocnění je MRI vyšetření (magnetická rezonance). Terapeutické řešení onemocnění je buď konzervativní (pomocí léků) nebo chirurgické.

Vzhledem k vysokému výskytu syringomyelie u kavalírů se začalo uvažovat o vlivu dědičnosti na vznik tohoto onemocnění. Ve Velké Británii již proběhly první studie. U sledovaných psů byly rodokmeny podrobeny analýze. Předpokládá se autozomálně recesivní dědičnost. Byl stanoven koeficient heritability na 0, 7-0, 8 (tj., ze 70-80% je výskyt syringomyelie vázán na genetiku). Nejnovější genetická analýza na 173 vyšetřených kavalírech identifikovala 6 genových regionů, které by za Chiari malformaci a syringomyelii měly být zodpovědné. Studie dále pokračují.

Z tohoto důvodu se kluby kavalírů ve Velké Británii pokouší ustanovit další plán pro diagnostiku onemocnění a chovatelský program. Kluby proto začaly spolupracovat s veterinárními neurology a došlo k ustanovení nových pravidel chovu, viz zpráva z Mezinárodní konference o syringomyelii konané v listopadu 2006, publikováno v časopisu Veterinary Surgery 36: 509-512, 2007: Report from the Chiari-Like Malformation and Syringomyelia Working Group Round Table, autoři Capello R. a Rusbridge C.

Další pravidla pro screening a nejnovější poznatky právě ohledně genetického výzkumu byly chovatelům zveřejněny na meetingu Britské veterinární asociace (BVA) v říjnu 2008 v Londýně. Ze závěru konference na základě posledních poznatků byla ustanovena následující doporučení:

Doporučení

1. Ideální věk k posouzení anomálie je 2-3 roky.
2. Minimální věk k provedení vyšetření je 1 rok.
3. Doporučitelné je opakované vyšetření v 6 letech stáří (Vzhledem k pozdnímu nástupu tohoto onemocnění dochází ke kumulaci příznaků právě ve věku 6-7 let).
4. Před krytím musí být vyšetřen pes i fena, pokud nejsou vyšetřeni, automaticky se řadí do kategorie D (viz tabulka).
5. Potomci z jakéhokoli krytí musí být také vyšetřeni.
6. Posouzení MRI musí být provedeno pouze diplomovaným neurologem (DECVN) či radiologem (DECVRDI).
7. Psi musí být identifikovatelní (mikročip nebo tetování, rodokmen s chovatelským číslem), majitel musí podepsat prohlášení o pravosti údajů a veterinář musí podpisem stvrdit dodržení postupu.
8. Je stanoven standardní MRI protokol.

Dokud není známá konkrétní dědičnost tohoto onemocnění u kavalírů, bylo na konferenci stanoveno, že není nutné vyloučit všechny jedince s prokázanou syringomyelií, rozhodně je však cílem omezit výskyt symptomatických psů v plemeni. Uvedené schéma se může v krátké budoucnosti měnit a být přísnější.

Petr Šrenk, Aleš Tomek, Věra Laptěvová